POCTA ČESKÝM KANTORŮM:
Linha Singers
8. 9. 2024 v 19:00
Kantorská tvorba má v dějinách naší hudby významné místo. Je to zvláštní kapitola, kterou ostatní evropské země postrádají. Vznikala v 18. stol., kdy především z náboženských důvodů opustili českou zem skladatelé věhlasných jmen a veškerá „hudební práce“ tak zůstala na venkovských učitelích – kantorech, kteří dělili svou pozornost mezi školu, církev a šlechtu. Byli to výborní hudebníci, vedli chrámové sbory a orchestry a hráli v zámeckých kapelách. Jejich skladby jsou jednoduché, zpěvné a hlavně optimistické.
Toto údobí je reprezentováno jmény jako T. Kolovrátek, T. N. Koutník, J. I. Linek, K. V. Holan Rovenský, J. J. Ryba a další.
Díla některých z nich budou v programu doplněna skladbami jejich slavnějších protějšků ze zahraničí (A. Rejcha, J. A. Benda) nebo jejich „kolegů“ ze Slovenska (Pascha, Baján). A samozřejmě také úpravami z pera našeho zakladatele Jiřího Linhy, který sám kantorem byl.
Hrají a zpívají Linha Singers
Pavla Fendrichová (soprán), Marta Marinová a Jitka Rydvalová (alt), Petr Jindra (tenor), Karel Zochr (bas), Jitka Navrátilová (klavír), Kateřina Chudobová a Lucie Čistecká (flétny), Petr Kořínek (kontrabas), ERduard Rousek (bicí)
Program:
- J. A. Benda: Allegro spiritoso ze sinfonie D-dur
- J. Linha: Lithania (na motivy slovenského anonyma z 18. století)
- A. Rejcha: Allegro z kvartetu pro 4 flétny
- W. A. Mozart: Andante di molto z Duchovní kantáty "Tobě, duše Všehomíra"
- T. Kolovrátek: Parthia pastoralis
- A. Borový: Menuet z "Rozličných kousků" pro varhany
- T. N. Koutník: Pastorela Gloria
- A. Zimmermann: 2. věta ze Sinfonie E-dur
- J. Linha: Allegro assai z Malé slovenské suity
- J. Linha: Proč kalino v struze stojíš (slezská lidová)
- J. Linha: Kadet Rousselle (francouzská píseň ze 16. století)
- J. Linha: Dvě svatební (ruské lidové písně)
- J. Linha: Šipová ružička, Sadaj že do voza, Na čičmanském cinteri (slovenské lidové)
Délka koncertu: 70 minut
Vstupné
Linha Singers
Soubor tvoří skupina zpěváků a instrumentalistů, jejichž hudební řeč záměrně překračuje hranice několika hudebních žánrů. Osobitý způsob přednesu je dán především promyšlenou kombinací různých pěveckých technik, odvozených z hudby vážné, lidové, šansonu a jazzu. Zpěváci tak mohou zazpívat i náročné party hudebních nástrojů, aniž by je napodobovali nebo karikovali, ale mohou také plně uplatnit přirozené vlastnosti svého hlasu – jeho barvu, pohyblivost i nenapodobitelný výraz. To vše za předpokladu, že také přesně intonují, cítí rytmus a navzájem spolupracují na úrovni, připomínající kázeň hráčů smyčcových kvartet.
Výsledný projev celého souboru je ještě umocněn citlivým použitím zvukové techniky, která tak dotváří konečnou podobu nového žánru, pohybujícího se na rozhraní hudby vážné a populární.
Soubor LS má ve svém kmenovém repertoáru cca 200 skladeb autorů českých i světových. Jde vesměs o vokální transkripce instrumentálních děl autorů významných a obecně známých. Vedle nich však soubor popularizuje i díla získaná rekonstrukcí a úpravami rukopisů, uložených a zapomenutých často po celá staletí v různých archivech či soukromých sbírkách.
Kmenový repertoár LS obsahuje také řadu tanců a lidových písní různých národů. Jejich úpravy i způsob interpretace respektují nejen hudební řeč souboru, ale také charakteristické znaky lidové hudební kultury místa i času jejich vzniku.
Nejcennější částí kmenového repertoáru LS jsou však skladby významných českých soudobých autorů. Nejde už pouze o transkripce starších kompozic, ale o nová originální díla, v nichž je osobitý reprodukční styl LS rozvíjen s neopakovatelnou fantazií jednotlivých tvůrců. Ti vedle krátkých jednovětých skladeb komponují také díla cyklická či hudebně dramatická. Většina z nich je instrumentována pouze pro obsazení LS, ale nechybí ani partitury předpokládající spolupráci LS s komorním orchestrem, či díla symfonická, kde vedle plného obsazení symf. orchestru jsou exponováni zpěváci souboru jako sólová koncertantní skupina.