Jan Kryštof Handke (1694 – 1774)
Narodil se 18. února 1694 v Janovicích u Rýmařova. Vyučil se malířskému řemeslu v dílně Jana Daniela Langera v Bruntále a malíře Christiana Davida v Moravské Třebové. Již ve svých 20 letech zastupuje svého mistra Ferdinanda Nabotha a dokončuje v Rýmařově v roce 1714 nástěnné malby v kapli V Lipkách. Ve 28 letech se stává olomouckým měšťanem a malířským mistrem. Nejméně dvě následující desetiletí jsou ve znamení Handkeho tvůrčího rozmachu. Zvláště přelom dvacátých a třicátých let přináší řadu významných prací v oblasti fresek a monumentálních olejů s náboženskou tématikou. Jeho práce můžeme vidět na severní Moravě v Čechách a jižním Polsku. Nejvýznamnější díla jsou umístěna v řadě olomouckých chrámů a na Hradisku, v Opavě, Jívové, Hradci Králové, Šternberku, Velkých Losinách, ale i v rýmařovských svatyních. Zvláštní místo v mistrově tvorbě má výzdoba na univerzitě ve Wroclavi. Poslední dvacetiletí života přináší i témata lovecká či kouzelně zpracované symbolické výjevy. Jan Kryštof Handke zemřel v roce 1774 v Olomouci. Patří k nejvýznamnějším výtvarným osobnostem severomoravského baroka.
(zdroj www.rymarov.cz)
Jeho dílo je vrcholně barokní a později po roce 1740 s vlivy rokoka.
- 1715 – dokončení freskové výzdoby po Ferdinandu Nabothovi (Oslava Panny Marie rýmařovským děkanem Ferdinandem Ratschkerem) a hlavní oltářní obraz (1724) kostela Navštívení Panny Marie „v Lipkách“, Rýmařov
- po 1714 – votivní obraz pro vdovu po malíři Ferdinandovi Nabothovi pro kostel Nejsvětější Trojice ve Šternberku – nezachováno
- kol. nebo před 1720 a 1739 – oltářní obraz Povýšení sv. Kříže a obraz sv. Máří Magdalény (1739) v kostele sv. Matouše v Dolanech u Olomouce, pochází zřejmě z kaple u zbořeného kartuziánského kláštera tamtéž, obraz sv. Máří Magdalény zapůjčen do Handkeho galerie ve Šternberku
- 1720–1744 – obrazy a fresky v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci[3]:
…tehdy (1744) jsem maloval freskou v jezuitském kostele dvě kaple, kapli svatého Ignáce a kapli svatého Františka Xaverského, to vše zdarma, k větší slávě boží…Jan Kryštof Handke – vlastní biografie
-
- v kapli sv. Ignáce z Loyoly:
- 1720 – restaurování a domalování oltářního obrazu (sv. Ignáce z Loyoly). Původní obraz z roku 1621 namaloval pražský malíř Jan Jiří Hering
- po 1743 – sedm fresek ze života sv. Ignáce z Loyoly: Vysvěcení sv. Ignáce, Světci se zjevuje sv. Petr, Panna Marie pomáhá při sestavování regulí řádu, Potvrzení regulí jezuitského řádu, Vize světce s Nejsvětější Trojicí, Osvícení sv. Ignáce při dokončování regulí a Založení nalezince v Římě
- po 1743 – grisaillové medailony s vyobrazeními života sv. Ignáce
- 1744 – obraz Kardinál Moroni předává sv. Ignáci bulu papeže Pavla III. a obraz sv. Ignác udílí almužny
- v kapli sv. Františka Xaverského:
- kol. 1720 – obraz sv. František Xaverský a obraz sv. Ignác
- po 1743 – sedm fresek ze života sv. Františka Xaverského: Křest indického knížete, Uzdravení nemocného jezuity, Disputace o původu světa, Udílení svátosti indickému knížeti, Uzdravení nemocného muže, Vzkříšení dítěte a Smrt sv. Františka Xaverského
- po 1743 – grisaillové medailony s vyobrazeními života sv. Františka Xaverského
- 1744 – obraz Sv. František Xaverský přijímá zakládací listinu goánského semináře a obraz Indická mise sv. Františka Xaverského
- v kapli sv. Anny: po 1729 – freska Obětování Panny Marie a freska Zvěstování sv. Anně
- v kapli sv. Pavlíny: po 1729 – freska Křest sv. Pavlíny a freska Martyrium sv. Pavlíny
- v kapli sv. Barbory: 1729(?)–1732(?) – freska Glorifikace sv. Barbory
- v kapli sv. Aloise: 1729(?)–1732(?) – freska Glorifikace sv. Aloise a oltářní obraz sv. Jan Křtitel
- v kapli Anděla Strážce: 1729(?)–1732(?) – freska Tobiáš s archandělem Rafaelem a freska Osvobození sv. Petra
- v klenbě pod kůrem: kol. 1732 – freska Panna Marie a sv. Jan Evangelista, freska Nanebevzetí Panny Marie a freska Korunování Panny Marie
- v klenutí podvěží: kol. 1732 – freska Zmrtvýchvstalý Kristus a Panna Marie a freska Panna Marie orodovnice Moravy
- v kapli sv. Ignáce z Loyoly:
- 1717–1740 – fresková a obrazová výzdoba budov jezuitské univerzity v Olomouci, dnešní Univerzity Palackého
- 1717–1718 – fresková výzdoba auly (Auditorium maximum) ve školní budově – nezachováno
- kol. 1719 – obrazy císařů, papežů a biskupů pro aulu (ve sbírce univerzity jsou ze zachovaných portrétů Handkemu připsány obrazy papežů Sixta V. a Pia V.)
- 1726–1730 – fresková výzdoba refektáře a knihovny v kolejní budově – nezachováno
- 1728 – fresková výzdoba kaple Božího těla v tzv. Novém konviktu, spolupráce s Janem Drechslerem[8] – Apoteóza Nejsvětější svátosti s legendou o vítězství Jaroslava ze Šternberka nad Tatary na klenbě
- 1729 – trojice oltářních pláten pro kapli Božího těla – na hlavní oltář Večeře v Emauzích a pro boční oltáře sv. Bonifác a sv. Barbora s Nejsvětější Trojicí a nezachovaný obraz neznámého námětu, nahrazeného obrazem Vize sv. Vavřince z Brindisi nebo Felixe z Cantalice? z Handkeho dílny z roku 1747
- 1735 – navázání na freskovou výzdoby auly – klenba, okenní špalety a čelní stěna a mariánský obraz na katedru (fresky zachovány ve fragmentech)
- 1739–1740 – fresková výzdoba divadla (Auditorium comicum) a kaple vedle infirmaria ve školní budově
- 1722 – fresková výzdoba kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci – nezachováno
- 1722 – fresková výzdoba sálu olomoucké radnice – nezachováno
- po 1722 – fresková výzdoba kostela Svatých Schodů v Olomouci – nezachováno
- asi 1722 – polychromie krucifixu vytvořeného Filipem Sattlerem, původně umístěným na schodišti domu ve Ztracené ulici č. 10 v Olomouci, soukromá sbírka
- 1723, 1726, po 1729 a 1749 – fresková výzdoba (1723), obraz Povýšení sv. Kříže (1726), obrazy Křížové cesty (1749), cyklus oválných obrazů kartuziánských světců (po 1729) a obrazy Čtrnácti sv. pomocníků a Seslání Ducha svatého v kostele sv. Bartoloměje v Jívové[9]
- 1724–1725 – fresková výzdoba a obrazy Stigmatizace sv. Františka (1726), sv. Kláry a sv. Jana Nepomuckého (oba 30. léta18. stol.), v minoritském kostele sv. Ducha v Opavě– fresková výzdoba nezachována
- 1725 a 1729 – oltářní obraz Růžencová Panna Marie se sv. Dominikem a sv. Kateřinou Sienskou (1725) a obraz sv. Jana Nepomuckého (před 1729) v kapli kostela sv. Michala v Rýmařově
- 1727–1728, 1730, 1731 a 1734 – fresková a obrazová výzdoba baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce – fresky na oratořích (1727–1728), oprava Stegerovy fresky v kopuli a Alegorie čtyř světadílů v pendentivech (1731), fresky v sakristii (1734) a oltářní obraz sv. Augustina (1730), fresky na klenbě Svatých schodů (kol. 1734), freska na stropě refektáře staré rezidence – nezachováno, nástropní obraz Vidění sv. Norberta v Andrýskově sálu v rezidenci (kol. 1737), predelové obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše z bočních oltářů
- 1728, 1735–1739 – fresková výzdoba opatských pokojů prelatury (dokončeno 1739) – Hold čtyř světadílů Kristovi v zimní jídelně (1728), Veduta kláštera v pracovně opata (1738), Oslava sv. Štěpána v opatské kapli (1735) a hlavní oltářní obraz v kostele sv. Štěpána (1736) v klášteře Hradisko u Olomouce – výzdoba stěn pokojů je z větší části nedochována
- 1729 – fresková výzdoba v kostele sv. Jana Křtitele v Křenově u Svitav – přemalováno
- kol. 1730 – obraz Vize sv. Jana Nepomuckého, Muzeum v Bruntále, pochází ze zámecké kaple v Branticích
- kol. 1730 – fresková výzdoba jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové, spolu s Františkem Hoffmannem a Janem Drechslerem – zachováno pouze v kapli sv. Ignáce z Loyoly
- 1730, 1732 a 1734 – obrazy Křest Krista a Boha Otce na bočním oltáři sv. Jana Křtitele (1730), obraz sv. Iva v nástavci bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého, sv. Kosmy a Damiána v nástavci bočního oltáře Panny Marie Bolestné (oba 1732) a mariánský obraz z provizorního hlavního oltáře (1734) v kostele sv. Mořice v Olomouci – mariánský obraz se nedochoval
- 1730 – fresková výzdoba mariánské kaple v Uničově, spolu s F. Hoffmannem a J. Drechslerem – nezachováno
- 1731 – obrazy křížové cesty a fresková výzdoba dvou kaplí, v kostele sv. Martina v Hrochově Týnci[10] – dochována pouze freska Boha Otce v jedné z kaplí
- 1731 a 1733 – fresková a obrazová výzdoba sálů jezuitské univerzity ve Vratislavi: Aula Leopoldina (1731), zde taky obrazy panovníků a církevních hodnostářů (8. portrétů, zachovány 4) a Oratorium Marianum (1733) – fresky v oratoriu značně poškozeny roku 1945 a rekonstruovány v roce 2014
- 1733 – fresková výzdoba refektáře a obrazy císařů Ferdinanda III. a Leopolda I. v jezuitské koleji v Hlohově – nezachováno
- kol. 1735 – oltářní obrazy Vidění sv. Norberta a sv. Augustina s Pannou Marií a Ježíškem a v kostele sv. Vavřince ve Štěpánově, provenience obrazů není původní
- 1735 – hlavní oltářní obraz v kostele sv. Mikuláše v Hanušovicích – nezachováno
- 1735–1736 a 1743 – hlavní oltářní obraz a obrazy bočních oltářů sv. Františka Xaverského a sv. Jana Nepomuckého (1735–1736) a fresková výzdoba (1743) z kostela Nejsvětější Trojice ve Šternberku, po zboření kostela byl obraz sv. Trojice přesunut do špitálního kostela tamtéž
- 1736 a 1743–1747 – fresková výzdoba kaple sv. Stanislava s obrazem Anděla Strážce (1736) a Loretánské kaple (1743–1747) v katedrále sv. Václava v Olomouci
- 1736 – obraz Nesení kříže, Muzeum umění, Olomouc, pochází z refektáře kláštera kapucínů v Olomouci
- 1736 – hlavní oltářní obraz Apoteóza sv. Judy Tadeáše v kostele sv. Jiří, Gorzupia Dolna
- 1736 a 1739 – obraz sv. Augustina (1736), a obrazy sv. Petra Fourského a sv. Gilberta (oba 1739), Arcibiskupství olomoucké
- konec 30. let – fresková výzdoba a tři oltářní obrazy v kapli kartuziánského kláštera v Olomouci – nezachováno
- 30. a 40. léta – fresková a obrazová výzdoba kláštera augustiniánů ve Šternberku
- fresková výzdoba sálů děkanství – Povolání učedníků (1744), sv. Josef s Ježíškem, Proměnění páně, světci v okenních špaletách a proboštství – Oslava Panny Marie a alegorie v okenní špaletách (1728)
- fresková výzdoba schodiště, letního refektáře s dvěma obrazy klášterních statků (1746–1747), zimního refektáře (1748) a osm oválných obrazů doktorů církve pro knihovnu (1750) – nezachováno
- fresková výzdoba letohrádku v klášterní zahradě (1736) – zbořen 1834
- obrazy: 12 obrazů z cyklu Čtrnácti sv. pomocníků (1719), Klanění tří králů (1746), portréty zakladatelů kláštera a proboštů (1746), sv. Jeronýma (1746) a další obrazy světců v klášteře (1729)
-
Albrecht Aleš ze Šternberka, 1746, augustiniánský klášter ve Šternberku
-
Klanění tří králů, olej na plátně 528 × 280 cm, 1746, augustiniánský klášter ve Šternberku
- 1742 – oltářní obraz Piety v kostele sv. Filipa a Jakuba v Olomouci–Nových Sadech, pochází z kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci
- 1742–1743 a 1745 – fresková výzdoba kaplí zámku ve Velkých Losinách – Oslava Jména Ježíš ve velké kapli (1742–1743) a Oslava Jména Panny Marie v malé kapli (před 1745)
- 1743 – hlavní oltářní obraz Vidění sv. Jiří v kostele sv. Jiří v Pivíně – přemalováno
- 1743 – obrazy křížové cesty z františkánského kláštera v Olomouci, společně s Josefem Pilzem – nezachováno
- před 1745 a 1762 – oltářní obrazy sv. Mikuláše a sv. Valentina (oba před 1745), a obrazy sv. Antonína Paduánského (kol. 1762)[11] a sv. Vincence Ferrerského (1762) původně v kostele sv. Jiljí v Úsově, poslední dva jmenované obrazy jsou zapůjčeny do Muzea baroka v Uničově.
-
Sv. Antonín Paduánský (60. léta 18. století), původně v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes v Muzeu baroka v Uničově
-
Sv. Vincenc Ferrerský (1762), původně v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes v Muzeu baroka v Uničově
- kol. 1745 – oltářní obrazy Klanění tří králů a Zavraždění sv. Václava v kostele sv. Kunhuty v Náměšti na Hané, obrazy byly i s oltáři sem přemístěny po regotizaci dómu sv. Václava v Olomouci, odkud pocházejí asi z loretánské kaple
- 1746 – obraz Křest knížete Bořivoje v kostele Nanebevzeztí Panny Marie v Uničově
- 1746–1747 – návrh a realizace malířské výzdoby olomouckého orloje – nezachováno
- kol. 1747 – oltářní obraz Přímluva sv. Jana Nepomuckého za Jana Sarkandra před Pannou Marií s Ježíškem v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v Mírově
- 1747 – oltářní obraz Panna Marie s Ježíškem, sv. Janem Nepomuckým a sv. Janem Sarkanderem, kněžský seminář v Olomouci, objednán pravděpodobně pro nějaký kostel v Mikulově
- 1748, 1752 a 1763 – oltářní obrazy sv. Josefa Kalasanského před Pannou Marií s Ježíškem (1748), sv. Tekly (1752) a Pia V. modlící se k Panně Marii Vítězné (1763) v bývalém piaristickém kostele Panny Marie Těšitelky v Bruntále
- 1748 – hlavní oltářní obraz sv. Mikuláš obdarovává otce neprovdaných dcer a Panna Marie Pomocná a Anděl Strážný na bočních oltářích v kostele sv. Mikuláše ve Štarnově;
- 1748 – osm pašijových obrazů a freska Posledního soudu v kapucínském kostele Zvěstování Páně v Olomouci, společně s Janem Drechslerem – nezachováno
- 1748 a 1737, po 1760 – hlavní oltářní obraz sv. Vavřince s Nejsvětější Trojicí a oltářní obrazy Anděl Strážný a Svaté příbuzenstvo (všechny 1748), obrazy sv. Huga (1737), sv. Augustina a sv. Vincence z Pauly (oba po 1760) v kostele sv. Vavřince ve Výšovicích
- 1748–1751 – fresková výzdoba kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci – nezachováno
- 1749 – oltářní obrazy Klanění tří králů a sv. Ondřej Avellinský v kostele sv. Tří králů v Ostružné, pocházejí z kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci
- 1749 – hlavní oltářní obraz Smrt sv. Václava a obraz Nanebevzetí Panny Marie v kostele sv. Václava ve Skalách – obraz Panny Marie nezachován
- 1749 – obraz Křest Krista z bočního oltáře katedrály, farnost sv. Václava v Olomouci
- 1749 – obrazy Panna Marie s Ježíškem, sv. Antonínem, sv. Floriánem a sv. Hiláriem a Boha Otce, Slezské zemské muzeum, Opava, původně v zámecké kapli v Janovicích u Rýmařova
- 1. pol 18. stol. – obraz Apoteóza Nejsvětější svátosti oltářní za přítomnosti Jaroslava ze Šternberka, Vlastivědné muzeum v Šumperku
- 1. pol 18. stol. – obraz Ukřižování, Arcibiskupství olomoucké
- 1. pol 18. stol. – obraz Piety, Muzeum umění, Olomouc
- pol. 18. stol. – obrazy Panny Marie Bolestné a Ukřižování, Moravská galerie v Brně
- 1750 – hlavní oltářní obraz pro klášterní kostel klarisek sv. Kláry v Olomouci – nezachováno
- 1750 – obraz sv. Rodiny, Muzeum umění, Olomouc
- 1751 – fresková výzdoba kaple a oltářní obraz sv. Josefa a výzdoba jídelny v býv. rezidenci šternberských augustiniánů v Žerotíně, dokončeno J. I. Sadlerem, obraz nezachován
- 1753 – freska Josef Egyptský na hostině se svými bratry v hlavním sále a výzdoba dalších místností v bývalé rezidenci šternberského kláštera ve Výšovicích
- 1753 – kasulový obraz sv. Jana Křtitele v nástavci hlavního oltáře v kostele Stětí sv. Jana Křtitele ve Velké Bystřici
- 1754 a 1755 – obrazy Lovecké zátiší s kancem a Lovecké zátiší daňkem, Muzeum umění, Olomouc
- 1755 – hlavní oltářní obraz Nejsvětější Trojice se sv. Kateřinou v kostele Nejsvětější Trojice v Suchdolu nad Odrou
- 1756 – hlavní oltářní obraz sv. Mikuláše a obrazy Smrt sv. Josefa sv. Antonína Paduánského na bočních oltářích v kostele sv. Mikuláše v Mladoňově – v 19. století byly obrazy nahrazeny kopiemi, Handkeho obraz sv. Antonína Paduánského umístěn v kostele sv. Jiří v Libině
- 1758 – hlavní oltářní obraz Vize sv. Huberta v kapli sv. Huberta v Karlově Studánce
- kol. 1761 – predelový obraz sv. Rodiny na bočním oltáři sv. Josefa v kostele sv. Máří Magdalény v Brně
- 1761 – obrazy sv. Petr uzdravujícího chromého, sv. Pavel křtící Dionýsa a sv. Petr trestající Ananiáše pro kostel sv. Petra a Pavla na Předhradí v Olomouci – nezachováno
- 1762 – obrazy na bočních oltářích v kostele sv. Máří Magdalény v Pustých Žibřidovicích
- kol. 1763 – tři alegorické obrazy z cyklu Ročních dob, Muzeum umění, Olomouc
- 1765 – obrazy Archanděl Rafael s Tobiášem a Anděl Strážný vyučující chlapce, farnost v Hnojicích
- 2. pol. 60. let – freska Kristus v domě farizeově ve slavnostním sále bývalé rezidence šternberských augustiniánů v Hnojicích[12]
- 1766 – hlavní oltářní obraz Nejsvětější Trojice v kostele Nejsvětější Trojice v Malé Morávce – v roce 1779 byl na oltáři nahrazen obrazem Johanna F. Greipela a poté zavěšen volně v lodi* 1766 a 1768 – hlavní oltářní obraz Kristus v domě Šimonově (1768)[13][14] a obraz Panna Marie předávající škapulíř sv. Šimonu Stockovi (1766)[14] v kostele sv. Máří Magdalény v Horním Městě, z kostela pochází i obraz Ošetřování sv. Šebestiána (1766), který je uložen v šumperském muzeu[14]
(zdroj www.wikipedia.org)