Postavená v secesním stylu, patřila Tančírna v Račím údolí na počátku 20. století k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí. Koncem 19. století stála na tomto místě dřevěná parní pila, v blízkosti se nacházela malá pekárna s prádelnou a obytný úřední domek. Na začátku 20. století byla pila přestavěna na tančírnu s restaurací a hostinskými místnostmi, obytný dům adaptován na restauraci a pekárna s prádelnou přestavěna v roce 1906 na malý lokál zvaný „Jägerstube“ (Myslivecká jizba). V té době vznikla i dnešní hájovna, původně dům podkoního a stáj pro koně. Zajímavostí je, že všechny tyto budovy byly provozně propojeny.

Secesní objekt nechal postavit vratislavský biskup kardinál Georg (Jiří) Kopp v letech 1906–1907. Podle něj získala Tančírna také své jméno – Georgshalle. Zděné přízemí se samostatným vchodem bylo rozděleno na dvě hlavní části. V severní části byla umístěna velká kuchyň, výčep a přípravní místnost. V jižní části se nacházela zásobní komora a dvě obytné místnosti. Nebylo zapomenuto ani na sociální zařízení a dokonce na výtah, kterým se nahoru do sálu dopravovalo jídlo a pití. Vnější schody vedly k samotnému přes dvacet metrů dlouhému lokálu a tanečnímu sálu, který byl zbudován celý ze dřeva a ze skla. Sál obklopovala dřevěná veranda, obložení bylo barevně lakované, dřevěné trámky zdobeny plastickými ornamenty (zejména vinnou révou). Nejkrásnější část Tančírny však tvořily barevné vitráže v modrém a zeleném tónu, složené v secesním kánonu. Celá budova byla elektrifikována.

Společně s Tančírnou vznikl i parčík, ze kterého se dochovala většina původně vysázených dřevin. Pozornost si zaslouží především čtyři exempláře jedlovce kanadského (Tsuga canadensis) a tři statné borovice černé (Pinus nigra) rostoucí v níže položené části parku. Ochranářsky nejhodnotnější je však bezesporu dvě stě let starý javor klen (Acer pseudoplatanus), rostoucí již za oplocenou částí parku směrem do nitra údolí.

Do historie Tančírny se neblaze zapsal rok 1954, kdy byla znárodněna, což vedlo k jejímu postupnému chátrání. Naděje na obnovu vznikla až v roce 2006, kdy se po mnoha peripetiích stala majetkem obce Bernartice. Té se podařilo Tančírnu nejen zrekonstruovat při maximálním zachování původní tesařské konstrukce s ozdobnými řezbami, ale najít pro ni i nové využití. Dnes se zde pořádají koncerty, autorská čtení, taneční vystoupení, workshopy či svatby. Součástí objektu je příjemná kavárna a romantické venkovní posezení. Pohnutou historii tohoto jedinečného secesního objektu připomíná interaktivní expozice. V roce 2016 zvítězila Tančírna v anketě Sedm divů Olomouckého kraje.