Dnes už bychom i v nejstarších plánech města Šumperka marně hledali Špitálskou uličku (dnešní Hanácká ulice), které vděčila za své pojmenování prvnímu šumperskému hospitálu (starobinci). Ten byl zde založen v polovině 15. století z odkazu pěti hřiven stříbra „Ctihodnou paní Klárou – matkou kněze Bartoloměje“, jak zní zápis v nejstarší městské knize šumperské. Původní starobinec byl těsný, ale teprve až v roce 1756 zakoupila městská rada od občana Bernarda Kapsa dům č. 18 s rozsáhlou zahradou, kde zřídila městský špitál. Nově upravený hospitál byl už jednoposchoďový, s věžičkou a zvonkem, a dostal jméno Nemocnice sv. Martina. Sloužil tady městským chudým a nemocným skoro sedmdesát let. Dne 3. 4. 1828 vypukl v nemocnici požár, který ji úplně zničil. Spáleniště a velkou zahradu městská rada vyměnila za dům v dnešní Kozinově ulici. Nová budova Nemocnice sv. Martina, na kterou byly přemístěna pouze věžička se zvonkem, byla připravena sloužit svému účelu.

V roce 1858 daroval šumperský průmyslník Konstantin Zephyrescu městu jednoposchoďový dům na Kolišti č. 339 (dnešní Smetanovy sady) s přáním, aby v něm byla umístěna nemocnice. Město dar přijalo a 1. listopadu 1858 sem byli přeneseni ti špitálníci, kteří – jak praví zápis – „měli dobrou pověst“. Ostatní, kteří požadavkům nevyhovovali, zůstali v Nemocnici sv. Martina. Zephyrescova nemocnice měla 4 pokoje po 18 lůžkách. Dům již neexistuje, byl zbořen v roce 1934.

V roce 1890 odkázal městu sobotínský farář Fr. Urtlauf 60 tis. zlatých na vybudování chudobince. Stavba byla zahájena na dnešní Nemocniční ulici a nový chudobinec otevřen v roce 1901.

Více zde