Kulturní dům Skleník se nachází v zámeckém parku, který je, společně s původně renesančním zámkem zbudovaným počátkem 17. století Žerotíny, ozdobou horské obce Loučná nad Desnou na jižním úpatí Hrubého Jeseníku. Park vznikl na sklonku 17. století, podobu anglického parku však dostal až v průběhu století osmnáctého. V roce 1770 musel Jan Karel ze Žerotína přenechat zdejší panství svým věřitelům. O dva roky později koupil zámek velehradský klášter. S rušením klášterů za vlády císaře Josefa II. však připadlo v roce 1784 celé panství státu, spravováno náboženským fondem. Jeho další významnější etapu začal psát až v roce 1833 hrabě Anton Fridrich Mitrovský z Nemyšle. Ten zvelebil park novou výsadbou a nechal do něj dopravit i několik exotických druhů rostlin. V polovině 19. století mění panství opět svého majitele, když je hrabě Mitrovský prodává bratrům Kleinovým, průmyslníkům, kteří se díky rozmachu sobotínských železáren stali jednou z nejbohatších rodin na Moravě.

První generace Kleinů získala jmění a cenné zkušenosti při stavbě lichtenštejnské Lednice a mimo jiné se podílela i na stavbě zdejšího proslulého skleníku. Snad tato zkušenost je vedla k rozhodnutí, že podobná budova musí vzniknout i v Loučné. Při stavbě využili produkci svých sobotínských železáren. Obdélníková stavba je umístěna v severní části parku, dlouhá severní a obě boční stěny jsou zděné, jižní prosklená přivádí důležité světlo. Tuto trochu atypickou podobu si vynutily zdejší drsnější klimatické podmínky. Oranžerie sloužila především jako zimoviště teplomilných rostlin, které v letních měsících zdobily prostranství před zámkem a částečně dodávaly původně renesanční stavbě ráz jejích italských pravzorů. Po válce se stal z oranžerie kulturní dům a léta dokonce objekt sloužil jako pouhé skladiště. V roce 2009 došlo k jeho kompletní rekonstrukci a byl zde slavnostně otevřen Kulturní dům Skleník. Autorem projektu je šumperský architekt Ivo Skoumal, který se snažil maximálně zachovat původní podobu oranžerie. Návštěvníkům se přímo z hlavního sálu nabízí nevšední výhled do zámeckého parku, v prosklené stěně se jako v zrcadle odráží zámek s kaplí Cyrila a Metoděje. Stěny zdobí dvanácti olejomaleb na jesenická témata od postřelmovského výtvarníka Jaroslava Mináře a obdivovat zde můžete také čtyři plastiky Antonína Suchana.