Kostel představuje trojlodní stavbu z 2. poloviny 13. století (patrocinium sv. Václava), opatřenou v 15. století jednotnou žebrovou klenbou. V poslední čtvrtině 16. století byl renesančně upraven – byl vyzděn západní štít trojlodí a spolu s věží pokryt sgrafitem. V roce 1585 byla Hynkem starším z Vrbna přistavěna k presbytáři rodinná hrobka. V letech 1729 – 1731 byly poté přistavěny ze severu i jihu kaple Panny Marie a sv. Kříže.

Po požárech v r. 1749 a 1764 byl kostel upraven barokně, věž byla zvýšena o polygonální patro a ochoz. V interiéru se nachází kamenné náhrobníky bruntálských z Vrbna a členů Řádu německých rytířů. U severního průčelí kostela stojí pískovcová socha Panny Marie – Immaculata z roku 1678 věnovaná komturem Řádu německých rytířů J. W. Zochou