DVOŘÁK A JEHO KORESPONDENCE:
Dvořákovo klavírní kvarteto + Ondřej Vetchý
28. 6. 2026 v 20:00
2026-06-28T20:00:08+02:00
Hudebně-literární večer věnovaný Antonínu Dvořákovi staví most mezi hudbou a slovem. V autentickém prostoru se propojí Dvořákova hudba s jeho myšlenkami, zaznamenanými v dopisech.
Program:
- C. Monteverdi: Selva Morale e Spirituale
- H. Schütz: Kleine geistliche Chormusik
- D. Buxtehude: Membra Jesu nostri
- S. Capricornus: Jubilus Bernhardi
- J. S. Bach: Jesu, meine Freude (BWV 227)
Délka koncertu: 60 minut
Dvořákovo klavírní kvarteto
Dvořákovo klavírní kvarteto patří mezi přední české komorní soubory. Ctí nejlepší české interpretační tradice a na nich staví svůj osobitý hudební projev a specifický zvuk. Již studium členů ansámblu u dnes legendárních umělců (Ivan Moravec, Josef Vlach – Vlachovo kvarteto, Petr Messieureur – Talichovo kvarteto, Milan Škampa – Smetanovo kvarteto, Miroslav Petráš – České trio) vtisklo všem členům ansámblu lásku a poctivý přístup ke komorní hudbě. V klavírním kvartetu se pak setkaly vyhraněné a silné osobnosti s mnohaletými zkušenostmi z významných a mezinárodně proslulých komorních souborů. (Slávka Vernerová se věnuje rovným dílem sólovému klavíru i komorní hudbě. Často spolupracuje s nejlepšími českými smyčcovými kvartety – Pražákovým, Haasovým, Zemlinským, Bennewitzovým a dalšími. Houslistka Marie Hasoňová získala cenné zkušenosti v Quasi Triu. Violista Petr Verner byl 20 let členem Vlachova kvarteta Praha a violoncellista Jan Ždánský působil v triu Iuno a Kaprově kvartetu.)
Se souhlasem potomků Antonína Dvořáka a Dvořákovy společnosti soubor obdržel laskavé svolení užívat jméno „Dvořákovo klavírní kvarteto“. Po debutu na festivalu Pražské jaro následovala četná pozvání na významná česká i zahraniční pódia. Nedávno se kvarteto představilo v Londýnské Conway hall a na festivalu komorní hudby v Lutonu. Opakovaně se vrací na mistrovské kurzy do Cambridge. Kvartetu byla věnována díla významných českých skladatelů (Karel Janovický, Martin Hybler, Ondřej Kukal, Jiří Teml ad.). Dvořákovo klavírní kvarteto pravidelně natáčí pro rozhlas a televizi. V listopadu 2018 vydala firma Supraphon debutové CD s kompletními Dvořákovými klavírními kvartety. Zahraniční kritika jej hodnotí slovy: „…souzní jako kdyby spolu vyrůstali a interpretují hudbu Antonína Dvořáka jako kdyby ji měli v DNA… “ V květnu 2019 získalo toto album nejvyšší ocenění prestižního francouzského časopisu Classica – SHOC de CLASSICA.
Úspěšné bylo i další album, které Dvořákovo klavírní kvarteto pro Supraphon natočilo. CD s kompletními Schumannovými kvartety obdrželo v lednu 2023 nejvyšší hodnocení dalšího francouzského kritického časopisu Diapason, a to všech 5 ladiček.
Oba Schumannovy klavírní kvartety mj. zazněly v Dvořákově síni pražského Rudolfina v rámci sezóny Českého spolku pro komorní hudbu v prosinci loňského roku.
Slávka Vernerová-Pěchočová (klavír)
Po absolutoriu pardubické konzervatoře ve třídě prof. Martina Hršela studovala v letech 1998 – 2003 na pražské AMUu prof. Ivana Moravce v magisterském a až do roku 2007 v doktorském programu. Kompletní klavírní dílo Leoše Janáčka bylo tématem práce teoretické a souborná nahrávka kompletního sólového i komorního Janáčkova díla nedílná praktická součást dizertace.
Absolvovala také mistrovské kurzy u Nelly Akopian a v roce 2002 tříměsíční postgraduální studium v Londýně na Royal College.
Vernerová (roz.Pěchočová) je vítězkou Mezinárodní Smetanovy klavírní soutěže v Hradci Králové 96 a laureátkou některých zahraničních jako Wroclaw 95, Missouri 98, Wales 2001.
Opakovaně se představila na mezinárodním festivalu Pražské jaro, naposledy v roce 2020 v rámci festivalu Rudolfa Firkušného.
Byla angažována prakticky všemi tuzemskými orchestry včetně ČF, FOK, Filharmonie Brno, Janáčkovo filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc ad., ale i v zahraničí jako např. Gunma Symphony Orchestra, Royal Liverpool Orchestra s řadou dirigentů v čele s Liborem Peškem, Jiřím Bělohlávkem, Martinem Turnovským, Jakubem Hrůšou apod. Vystoupila také s BBCSymphony Orchestra na prestižním festivalu PROMS v Royal Albert Hall v Londýně.
Se sólovými recitály byla zařazena mj. do cyklů Světová klavírní tvorba (FOK), Tonnhalle(Zurich), Concert Series in Osaka. Music and Beyond in Ottawa (Canada) ad.
V roce 2002 s ní Česká televize v rámci cyklu pořadů Bez limitu natočila 40 min. portrét Povolání klavíristka (režie Jan Mudra) a v roce 2023 pak také 13. komnatu (režie Jan Mudra).
Vernerová se rovněž věnuje komorní hudbě: hraje v duu Spring, je zakládající členkou Dvořákova klavírního kvarteta a vyhledávanou klavíristkou pro spolupráci s předními instrumentalisty a ansámbly české hudební scény. V letech 2008 – 2015 působila v Kinsky Trio Prague.
Sólově natočila pro francouzskou společnost Praga Digital kompaktní disk s Janáčkovým dílem pro klavír. Tato nahrávka získala jedno z nejprestižnějších ocenění ve Francii CD CHOC, v Čechách byla vyhlášena jako TIP Harmonie a na belgickém rádiu Classic se zařadila mezi TOP 10.
U téže společnosti natočila Vernerová (roz.Pěchočová) další dva kompaktní disky. Jednak recitál Chopin – Schumann a dále tři klavírní koncerty W. A. Mozarta. Deska získala všech pět zlatých hvězd Diapasonu.
V listopadu 2018 vydala firma Supraphon debutové CD s kompletními Dvořákovými klavírními kvartety. Zahraniční kritika jej hodnotí slovy: „…souzní jako kdyby spolu vyrůstali a interpretují hudbu Antonína Dvořáka jako kdyby ji měli v DNA… “ V květnu 2019 získalo toto album nejvyšší ocenění prestižního francouzského časopisu Classica – SHOC de CLASSICA.
V roce 2022 u Supraphonu vyšlo další album s kompletními Schumannovými kvartety. Renomovaný francouzský kritický časopis toto album hodnotí všemi 5 ladičkami Diapasonu a píše: L’excellente pianist Slavka Vernerova et ses partenaires en livrent une interpretationexemplaire d’élan et de limpidité. Des couleurs sensuelles et raffinées s’y allient à une rigueurdynamique et une richesse expressive particulièrement justes. (Vynikající klavíristka Slávka Vernerová a její partneři podávají příkladnou interpretaci s dynamikou a přehledem. Smyslné a vytříbené barvy se snoubí s dynamickou přísností a výrazovou bohatostí, které jsou mimořádně přesné.)
Marie Hasoňová (housle)
patří k pozoruhodným mladým talentům české i zahraničníhudebníscény. Její doménou je otevřenost veškeré hudbě od renesance posoučasnost a její co nepřirozenější, upřímné a citlivé interpretaci. Je úspěšnou interpretkou především klasické hudby, díky svým moravským kořenům má však také vřelý vztah k hudbě folklórní, která je její velkou vášní a inspirací. Vedle sólové hry se aktivně věnuje komorní i symfonické hudbě. Na svém kontě má mnoho koncertů jak v domovském státě, tak v zahraničí (USA, Kanada, Kazachstán, Turecko, Velká Británie, Švýcarsko a většina evropsko-unijních zemí.)
Jako sólistka spolupracovala s řadou renomovaných orchestrů – Luzerner Sinfonieorchester, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Komorní orchestr České filharmonie, Prague Philharmonia (PKF), Filharmonie Brno, Filharmonie HradecKrálové, Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, Barocco sempre giovanne, Praga Sinfonietta nebo Warchal Ensemble. Měla možnost vystoupit na velkých hudebních festivalech jako je Pražské Jaro, Luzerner Festival, Dvořákova Praha, Dny Bohuslava Martinů, Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami a mnoho dalších. Za zmínku také stojí její premiéra Houslového koncertu č. 2 od českého skladatele Pavla Trojana v roce 2016.
Od roku 2023 spolupracuje s talentovaným italským klavíristou Tommasem Carlinim.
V roce 2020 utvořila duo s violistou Petrem Holmanem (Zemlinského kvarteto), které má na svém kontě řadu koncertů po České republice a Kanadě. V témže roce spolupracovali na tvorbě CD „VIOLIN-VIOLA DIALOGUES“ pod režií Jiřího Gemrota ve Studiu Martínek, které se zaměřuje na většinu děl pro toto obsazení od Bohuslava Martinů.
K jejím nejvýznamnějším úspěchům patří zisk hlavní ceny udílené Akademií Václava Hudečka, se kterým úzce spolupracuje dodnes. Je absolventkou Orchestrální akademie České filharmonie, s níž absolvovala mnoho prestižních koncertů a zahraničních turné. Marie je držitelkou 1. cen z Mezinárodní soutěže Josefa Muziky v Nové Pace, Archetti in Moravia v Kroměříži, Talents for Europe v Dolnom Kubíně a ze soutěžní přehlídky konzervatoří v Praze. V roce 2021 zvítězila spolu s rumunskou flétnistkou Ralucou Tihon v online soutěži ‘Coffee Mask’ International Music Video Competition (duo housle a flétna). Je též laureátkou nebo držitelkou předních ocenění z Telemannovy houslové soutěže v Poznani, Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí nebo soutěže Nadace B. Martinů v Praze. Jako členka Quasi dua s violoncellistkou Juditou Škodovou získala ocenění za nejlepší provedení skladby B. Martinů na letní akademii ISA 2019, a v témže roce získaly společně také 2. cenu a titul laureáta na soutěži Nadace B. Martinů v Praze.
Marie se též zúčastnila mistrovských kurzů prestižních světových houslistů a pedagogů, jakými jsou Ray Chen, Christian Tetzlaff, Renaud Capuçon, Seppo Tukiainen, Josef Špaček, Václav Hudeček, Ivan Ženatý, Zdeněk Gola a další. V roce 2016 se zúčastnila mistrovských kursů Rotary Youth Exchange Summer Music Camp v San Diegu (USA).
Marie se také aktivně věnuje poučené historické interpretaci barokní hudby. V letech 2007-2018 se pravidelně účastnila Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích (Petr Zejfart, Dagmar Zárubová, JiříSycha, Marek Štryncl). Cenné zkušenosti také získala spoluprací s ansábly ve Švýcarsku. Je též příležitostně zvána ke spolupráci s tělesy jako jsou CollegiumMarianum nebo Musica Florea.
Od roku 2022 aktivně spolupracuje s dalšími významnými soubory – Komorní soubor Soundeum (CH), Cimbálová muzika České filharmonie, Orchestr Berg nebo Terchitko di Praga.
V roce 2024 započala spolupráci s Pražským komorním baletem, se kterým společně nastudovala představení “La Strada“ pod vedením světově uznávaného choreografa Jiřího Bubeníčka. V letošním roce má také příležitost spolupracovat na filmu “Tanec s medvědem“ v čele s režisérkou Jitkou Rudolfovou, jehož premiéra je plánovaná na únor 2025. Je pravidelně zvána ke spolupráci s Unique Orchestra, který se zaměřuje na propagaci české populární hudby. Mezi pravidelné spolupráce patří například 4 Tenoři nebo nahrávání pro Chinaski.
Od dětství se věnuje folklórní hudbě, folklorní tradici a její propagaci.
Studium započala na Základní umělecké škole Mikulov ve třídě Ireny Mrázkové. Na Pražské konzervatoři byla nejprve studentkou současného koncertního mistra České filharmonie Jiřího Vodičky, a posléze absolvovala ve třídě vynikajícího pedagogaJiřího Fišera. V minulosti byla také posluchačkou bakalářeského studia na Akademii múzických umění v Praze u Pavla Kudeláska, a zároveň jako tehdejší členka klavírního Quasi tria posluchačkou Universität fürMusik und darstellende Kunst ve Vídni ve třídě Johannese Meissla a AvediseKouyoumdjiana. V roce 2025 Marie úspěšně ukončila magisterské studium se zaměřením na sólovou hru na HSLU Musik (Lucern, Švýcarsko) ve třídě prof. Igora Karška, studenta slavného houslisty Yehudi Menuhina.
Marie hraje na nástroj francouzského houslaře Jeana-Françoise Aldrica, který ji byl laskavě zapůjčen Janem Kamírem a jeho rodinou.
Petr Verner (dirigent, housle, viola)
Violu začal studovat u vynikajícího sólisty Jana Pěrušky. Pražskou konzervatoř absolvoval ve třídě prof. Jiřího Ziky v roce 1986. Následovala studia na pražské Akademii múzických umění u profesorů Milana Škampy, Lubomíra Malého a Jana Pěrušky (1986-1991).
Zásadní význam pro jeho orientaci měla pak především osobnost českého houslisty a dirigenta prof. Josefa Vlacha. Zúčastnil se mezinárodních kurzů komorní hry u profesorů F. Beyera, Ch. Poppena a E. Feltze v Německu a u Melos kvarteta ve Švýcarsku. V roce 1985 se stal vedoucím skupiny viol Českého komorního orchestru a členem Vlachova kvarteta Praha, kde působil do roku 2005. S tímto souborem koncertoval v USA, Japonsku, Novém Zélandu a ve většině zemí Evropy.
V současnosti hraje na violu ve Dvořákově klavírním kvartetu a v duu se Slávkou Vernerovou (The Spring duo). Petr Verner účinkoval sólově s řadou orchestrů (Pražský komorní orchestr, Jenaer Phillharmonie, Český komorní orchestr, Jihočeská komorní filharmonie, Talichův komorní orchestr aj.). Jeho diskografie čítá již 40 CD s širokým komorním i sólovým repertoárem všech stylových období.
Petr Verner hraje na violu Antonio Mayerhoffer z roku 1772 po svém profesorovi Jiřím Zikovi.
Jan Žďánský (violoncello)
Studoval na konzervatoři v Pardubicích u prof. Josefa Krečmera. Na hudební fakultě AMU v Praze byl posluchačem ve třídě Prof. Miroslava Petráše. Během studií se zúčastnil mnoha mezinárodních kurzů a stáží, např. u Prof. Victorie Yagling (Helsinki), F.Bartholomeye(Vídeň), Prof. M.Zeuthena (Kodaň) aj. Je laureátem soutěže konzervatoří v roce 1999, držitelem 2. ceny soutěže pro interpretaci soudobé komorní hudby ve Frankfurtu n. M., nositelem několika cen ze soutěže v rakouském Semmeringu, v roce 2003 získal cenu za nejlepší provedení skladby Leoše Janáčka na Janáčkově soutěži v Brně atd. Spolupracuje jako sólista s Komorní filharmonií Pardubice, Pražskou komorní filharmonií, Capella PallatinaMannheim, Tutti Bordeaux. Je členem mezinárodního institutu „Wiener Klangstil“ pod patronací Vídeňských filharmoniků. Natáčí pro český, německý, dánský a rakouský rozhlas. Vystupuje na festivalech Salzburger Festspiele, Max Reger Festival, Styriarte atd. V roce 2004 studoval na Kunstuniversität v rakouském Grazu ve třídě Prof. Rudolfa Leopolda. Aktivně se věnuje též komorní hře, vedle Dvořákova klavírního kvarteta je členem také Tria IUNO a Kaprova kvarteta. Je koncertním mistrem Orchestru Berg a členem filharmonie ve Štýrském Hradci.
Jan Žďánský hraje na violoncello vídeňského mistra Josepha Wassermanna z roku 1748.