Klarinetistka Anna Paulová získala 2. cenu a titul laureáta na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro 2015 a 1. cenu na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů 2016, kde získala také Cenu Nadace Život umělce pro nejúspěšnějšího účastníka soutěže. Je vítězkou speciální ceny Golden Medal (High Distinction) na soutěži Vienna International Music Competition. V roce 2019 se jako jediná žena probojovala do semifinále jedné z nejprestižnějších hudebních soutěží – ARD Musikwettbewerb německé veřejnoprávní televizní a rozhlasové soutěže ARD v Mnichově mezi 5 nejlepších klarinetistů z celého světa.

Již v patnácti letech vystoupila jako sólistka s Pražskou komorní filharmonií pod vedením Leoše Svárovského a v roce 2014 vystoupila jako sólistka s Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka. Pravidelně vystupuje sólově s orchestry, jako jsou PKF – Prague Philharmonia, Komorní filharmonie Pardubice, Talichova komorní filharmonie, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Moravská filharmonie Olomouc, Münchener Kammerorchester, Orchestra Sinfonica Siciliana ad. Jako komorní hráčka vystoupila s předními interprety, např. Charlesem Neidichem, Václavem Hudečkem, Janem Mráčkem, Lukášem Klánským, Ivo Kahánkem, Adamem Skoumalem, Michalem Kaňkou, Tomášem Jamníkem, Kristinou Fialovou, Petrem Nouzovským, Hedvikou Mousa Bacha, Lubomírem Brabcem, Stamicovým kvartetem, Wihanovým kvartetem, Sedláčkovým kvartetem, Doležalovým kvartetem či Quartetem Harmonico. Je zakládající členkou Mucha tria (s Ludmilou Pavlovou a Johannou Hanikovou).

Studovala na Pražské konzervatoři u prof. Milana Poláka a prof. Ludmily Peterkové a na Akademii múzických umění v Praze u prof. Jiřího Hlaváče a prof. Vlastimila Mareše. Ve studiu pokračovala na Musikhochschule Lübeck, kde navštěvovala hodiny u prof. Sabine Meyer a prof. Reinera Wehle. V současné době je doktorandkou na Akademii múzických umění v Praze a studuje rovněž na Royal Conservatoire Antwerp u prof. Annelien van Wauwe a na Accademia di Santa Cecilia v Římě pod vedením Maestra Alessandra Carbonareho. 

PKO – Pražský komorní orchestr patří mezi čtyři nejstarší komorní orchestry v Evropě. Vznikl v roce 1951 a jeho historie nebyla od té doby nikdy přerušena. Profiloval se jako orchestr tzv. mozartovského obsazení (34 hudebníků), který byl schopen hry bez dirigenta. V začátcích své existence se soustředil především na interpretaci starší české hudby, hudby klasicismu a raného romantismu. Později do svého repertoáru zařadil také skladby 20. století a posléze začal uvádět i zcela nová díla soudobých skladatelů. V současné době má PKO na svém kontě řadu premiér.

PKO se rychle zařadil mezi nejžádanější hudební tělesa v zemi a již rok po svém vzniku hostoval na (tehdy jen o několik let starším) festivalu Pražské jaro. Za více než 60 let své existence odehrál mnoho tisíc koncertů, z toho do prosince 2014 se jich přesně 2223 konalo v zahraničí. Zájezdová historie PKO je velmi bohatá: s výjimkou Antarktidy účinkoval na všech kontinentech – celkem v 64 zemích. Vedle evropských turné (při kterých navštívil všechny státy kromě Albánie) absolvoval deset turné po Jižní Americe, šestnáct v USA a Kanadě a devět v Japonsku.

Orchestr spolupracoval s řadou uměleckých osobností zvučných jmen. Z dirigentů to byli např. Sir Charles Mackerras, Václav Neumann, Gerd Albrecht či Trevor Pinnock. Ze sólistů můžeme jmenovat mezi jinými Emila Gilelse, Artura Benedettiho-Michelangeliho, Rudolfa Buchbindera, Henryka Szerynga, Maxima Vengerova, Jessye Norman, Barbaru Hendricks, Mischu Maiského, Beaux Arts Trio, Ivana Moravce či Alici Saru Ott.

PKO nahrál bezpočet titulů pro společnosti Supraphon, Denon, BMG, Decca, Telarc a další. V jeho rozsáhlé diskografii nechybí řada významných ocenění, jako je „Zlatá deska Supraphonu“ v roce 1987 za jeden milion prodaných gramofonových desek, „Wiener Flötenuhr“ či „Grand Prix du Disque“ od Académie Charles Cros.