{"id":48,"date":"2019-04-11T05:57:20","date_gmt":"2019-04-11T05:57:20","guid":{"rendered":"http:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/?page_id=48"},"modified":"2025-11-29T22:28:01","modified_gmt":"2025-11-29T22:28:01","slug":"o-festivalu","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/o-festivalu\/","title":{"rendered":"About the festival"},"content":{"rendered":"\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t
\n\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t
<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t

O festivalu<\/h2>\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t
\n\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t

Festival Kl\u00e1\u0161tern\u00ed hudebn\u00ed slavnosti je mezin\u00e1rodn\u00ed hudebn\u00ed festival, kter\u00fd svou vysokou dramaturgickou a um\u011bleckou \u00farovn\u00ed zauj\u00edm\u00e1 m\u00edsto jednoho z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch a nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch hudebn\u00edch festival\u016f sou\u010dasnosti, na Morav\u011b se ji\u017e t\u00edmto superlativem m\u016f\u017ee v\u00a0dan\u00e9m obdob\u00ed pochlubit beze zbytku. Jak ji\u017e z\u00a0n\u00e1zvu vypl\u00fdv\u00e1, koncerty festival po\u0159\u00e1d\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0sakr\u00e1ln\u00edch stavb\u00e1ch nebo v\u00a0m\u00edstech, kter\u00e1 jsou s\u00a0c\u00edrkevn\u00edmi institucemi historicky n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem spojena (kostely, b\u00fdval\u00fd nebo i sou\u010dasn\u00fd majetek c\u00edrkv\u00ed apod.), ale nevyh\u00fdb\u00e1me se i ob\u010dasn\u00e9mu vybo\u010den\u00ed, a\u0165 u\u017e z\u00a0d\u016fvodu kapacity, organizace nebo podm\u00ednek.<\/p>

V\u00fdznamnou devizou festivalu je prost\u0159ed\u00ed hor Jesen\u00edk\u016f, kde se odehr\u00e1vaj\u00ed koncerty v naprost\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b. N\u00e1dhern\u00e1 a \u010dasto neposkvrn\u011bn\u00e1 p\u0159\u00edroda je v\u00a0kombinaci s\u00a0um\u011bleck\u00fdm z\u00e1\u017eitkem vynikaj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost k\u00a0ment\u00e1ln\u00edmu odpo\u010dinku. D\u00e1le jsou velk\u00fdm l\u00e1kadlem k\u00a0n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1m koncert\u016f tak\u00e9 architektonick\u00e9 pam\u00e1tky, ve kter\u00fdch se koncerty konaj\u00ed (kl\u00e1\u0161tern\u00ed kostel v\u00a0\u0160umperku, kl\u00e1\u0161ter B\u00edl\u00e1 Voda, d\u0159ev\u011bn\u00fd kostel sv. Michaela v\u00a0Mar\u0161\u00edkov\u011b, bazilika na Svat\u00e9m Kope\u010dku u Olomouce, hudebn\u00ed hala v\u00a0Karlov\u011b Stud\u00e1nce, Tan\u010d\u00edrna v\u00a0Ra\u010d\u00edm \u00fadol\u00ed, z\u00e1mek Velk\u00e9 Losiny, z\u00e1mek Bludov, z\u00e1mek Brunt\u00e1l ad.)<\/p>

O v\u011bhlasu akce, ale tak\u00e9 o z\u00e1jmu poslucha\u010d\u016f sv\u011bd\u010d\u00ed i fakt, \u017ee se n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e1 \u00farove\u0148 rok co rok zvy\u0161uje. Festival je nejenom pevnou sou\u010d\u00e1st\u00ed kulturn\u00edho \u017eivota Olomouck\u00e9ho kraje (kde se kon\u00e1 naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina koncert\u016f) s\u00a0p\u0159esahem do kraj\u016f Moravskoslezsk\u00e9ho a Pardubick\u00e9ho, ale st\u00e1v\u00e1 se i d\u016fle\u017eit\u00fdm hybatelem festivalov\u00e9 turistiky. Za koncerty poslucha\u010di cestuj\u00ed z\u00a0r\u016fzn\u00fdch kout\u016f nejen \u010cR, ale i ze zahrani\u010d\u00ed. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm koncert\u016f nab\u00edz\u00ed festival vystoupen\u00ed \u010desk\u00fdch i zahrani\u010dn\u00edch um\u011blc\u016f, kter\u00e1 maj\u00ed mimo\u0159\u00e1dnou um\u011bleckou \u00farove\u0148.<\/p>

V\u00a0posledn\u00edch letech se festival tematicky zam\u011b\u0159uje na v\u00fdznamn\u00e9 m\u00edstn\u00ed rod\u00e1ky z\u00a0um\u011bleck\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 prezentujeme odborn\u00e9 i laick\u00e9 ve\u0159ejnosti. Reflektujeme tak\u00e9 z\u00e1va\u017en\u00e1 hudebn\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed, kter\u00fdm v\u011bnujeme podstatnou \u010d\u00e1st programu.<\/p>

Za dobu sv\u00e9 existence nav\u0161t\u00edvilo koncerty p\u0159es 55 tis\u00edc poslucha\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed se t\u011b\u0161\u00ed na dramaturgicky pestrou a vyv\u00e1\u017eenou skladbu koncert\u016f. A\u0165 ji\u017e formou komorn\u00edch recit\u00e1l\u016f \u010di koncert\u016f komorn\u00edch i v\u011bt\u0161\u00edch t\u011bles nebo p\u011bveck\u00fdch sbor\u016f. Na festivalu se p\u0159edstavuj\u00ed tak\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed d\u00edla symfonick\u00e1, opern\u00ed i oratorn\u00ed.<\/p>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t

\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t

Historie festivalu<\/h2>\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t

Prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk festivalu se konal v roce 2007. P\u016fvodn\u00ed my\u0161lenka byla o\u017eivit festivalem letn\u00ed m\u011bs\u00edce, kdy se v\u00a0m\u011bst\u011b \u0160umperku a \u0161irok\u00e9m okol\u00ed nekonala \u017e\u00e1dn\u00e1 akce z oblasti klasick\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 hudby. V t\u00e9 dob\u011b ji\u017e ve m\u011bst\u011b prob\u00edhal \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd projekt koncertn\u00ed sez\u00f3ny Klasika Viva, kter\u00fd ale letn\u00ed m\u011bs\u00edce vynech\u00e1val. Dal\u0161\u00ed pohnutkou k zalo\u017een\u00ed festivalu bylo vyu\u017eit\u00ed zrenovovan\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho kostela v \u0160umperku a uv\u00e9st zde v \u017eivot hudebn\u00ed d\u00edla v\u011bt\u0161\u00edho rozsahu, kter\u00e1 v\u00a0b\u011b\u017en\u00e9 koncertn\u00ed sez\u00f3n\u011b nem\u011bla \u0161anci na proveden\u00ed. V pl\u00e1nu byla p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b d\u00edla oratorn\u00ed a opern\u00ed, \u010di orchestr\u00e1ln\u00ed. V tomto roce nab\u00eddl festival 3 koncerty. Cembalov\u00fd \u201eKoncert p\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch\u201c netradi\u010dn\u011b sv\u00edtil pouze sv\u00ed\u010dkami a div\u00e1ci sed\u011bli v polo\u0161eru un\u00e1\u0161eni hudbou, dal\u0161\u00ed koncert p\u0159edstavil v\u00fdro\u010d\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho barokn\u00edho skladatele D. Buxtehudeho a z\u00e1v\u011br festivalu pat\u0159il skladb\u011b Requiem W. A. Mozarta, kter\u00e9 zaznamenalo obrovsk\u00fd div\u00e1ck\u00fd ohlas.<\/p>

T\u00edm si po\u0159adatel\u00e9 potvrdili, \u017ee z\u00e1jem o festival tohoto druhu v \u0160umperku bezesporu je, a pro rok 2008 p\u0159ipravili 4 koncerty s mezin\u00e1rodn\u00edm obsazen\u00edm. Na koncertech vystoupil renomovan\u00fd \u010desk\u00fd soubor Barocco sempre giovane s\u00a0programem Vivaldiho \u010ctvero ro\u010dn\u00edch dob, n\u00e1sledovalo vystoupen\u00ed ma\u010farsk\u00e9ho vok\u00e1ln\u00edho souboru Banchieri Singers, d\u00e1le koncert polsk\u00e9ho varhan\u00edka Waclava Golonky a z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd koncert pat\u0159il slovensk\u00e9mu orchestru Komorn\u00ed s\u00f3listi Bratislava.<\/p>

V roce 2009 byly p\u0159ipraveny pro \u0160umperk 3 ve\u010dery mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch hudebn\u00edch z\u00e1\u017eitk\u016f. Zahajovac\u00ed koncert nab\u00eddl proveden\u00ed t\u0159ech Braniborsk\u00fdch koncert\u016f J. S. Bacha v autentick\u00e9 interpretaci souboru Hipocondria. Druh\u00fd koncert byl ve znamen\u00ed \u010desk\u00e9 houslistky sv\u011btov\u00e9ho jm\u00e9na Gabriely Demeterov\u00e9 a jejich host\u00ed, a na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m koncertu byl vzd\u00e1n hold G. F. H\u00e4ndelovi, od jeho\u017e \u00famrt\u00ed uplynulo v roce 2009 250 let, proveden\u00edm jeho nejslavn\u011bj\u0161\u00edho oratoria Mesi\u00e1\u0161. Nastudov\u00e1n\u00ed se ujal soubor Musica Bohemica s dirigentem Jaroslavem Kr\u010dkem. To ji\u017e pat\u0159il festival mezi nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed akci sv\u00e9ho druhu v\u00a0obdob\u00ed \u010dervence v cel\u00e9m Olomouck\u00e9m kraji.<\/p>

V roce 2010 v\u00a0\u0160umperku prob\u011bhly 4 koncerty. Na zahajovac\u00ed koncert p\u0159ijal pozv\u00e1n\u00ed soubor Clarinet factory, kter\u00fd byl mimo\u0159\u00e1dn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en na Clarinet factory orchestra. Dal\u0161\u00ed koncert nab\u00eddnul varhann\u00ed koncert polsk\u00e9ho virtuosa Waclava Golonky a jeho hosta, trumpetisty Tomasze Slusarczyka. T\u0159et\u00ed v po\u0159ad\u00ed byl koncert houslisty Jaroslava Sv\u011bcen\u00e9ho a cembalistky Jitky Navr\u00e1tilov\u00e9, z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd ve\u010der pat\u0159il projektu Dostaven\u00ed\u010dko s Madame de Pompadour, hudba, tanec, kost\u00fdmy a divadlo doby Ludv\u00edka XIV. Tento ro\u010dn\u00edk se ji\u017e mohl pochlubit mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm z\u00e1jmem n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f z cel\u00e9ho regionu, p\u0159edstavitel\u016f M\u011bsta \u0160umperka a Olomouck\u00e9ho kraje.<\/p>

Ro\u010dn\u00edk 2011 se ji\u017e konal pod z\u00e1\u0161titou n\u00e1m\u011bstka hejtmana Olomouck\u00e9ho kraje Mgr. Ra\u0161\u0165\u00e1ka a za podpory starosty m\u011bsta \u0160umperka Mgr. Zde\u0148ka Bro\u017ee a nab\u00eddnul jednu z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch dramaturgi\u00ed festivalu. Koncertn\u00ed m\u00edsta byla poprv\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159ena mimo m\u011bsto \u0160umperk a byl zaznamen\u00e1n neoby\u010dejn\u00fd z\u00e1jem poslucha\u010d\u016f. Ve dnech 26.6.2011 \u2013 17.7.2011 nav\u0161t\u00edvilo 7 koncert\u016f ve \u010dty\u0159ech m\u011bstech kolem 1.100 poslucha\u010d\u016f. Zahajovac\u00ed koncert v \u0160umperku nab\u00eddnul Stabat Mater Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka, \u00fa\u010dinkovali \u010de\u0161t\u00ed a sloven\u0161t\u00ed p\u011bve\u010dt\u00ed s\u00f3list\u00e9, Moravsk\u00e1 filharmonie Olomouc a Akademick\u00fd sbor \u017derot\u00edn. Na dal\u0161\u00edch dvou koncertech vystoupila Ro\u017embersk\u00e1 kapela (\u0160umperk a Lou\u010dn\u00e1), op\u011bt se na festival vr\u00e1tila houslistka Gabriela Demeterov\u00e1, aby spole\u010dn\u011b s harfistkou Janou Bou\u0161kovou vystoupila na t\u0159ech koncertech (\u0160umperk, Jesen\u00edk a Uni\u010dov) a z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd koncert byl v\u011bnov\u00e1n um\u011bn\u00ed Sukova komorn\u00edho orchestru.<\/p>

Rok 2012 byl pro festival sv\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159elomov\u00fd. Projekt se konal pod z\u00e1\u0161titou n\u00e1m\u011bstka hejtmana Olomouck\u00e9ho kraje Mgr. Ra\u0161\u0165\u00e1ka a za podpory starosty m\u011bsta \u0160umperka Mgr. Zde\u0148ka Bro\u017ee, koncert v Z\u00e1b\u0159ehu se konal pod z\u00e1\u0161titou starosty m\u011bsta a v Jesen\u00edku pod z\u00e1\u0161titou starostky m\u011bsta. V tomto roce z\u00edskal festival patronku, kterou se stala GABRIELA DEMETEROV\u00c1. Od 30.6 do 15.7.2012 prob\u011bhlo 10 koncert\u016f v \u0160umperku, Jesen\u00edku, Z\u00e1b\u0159ehu, Uni\u010dov\u011b, Lou\u010dn\u00e9 a Bludov\u011b, kter\u00e9 celkov\u011b nav\u0161t\u00edvilo kolem 1.100 poslucha\u010d\u016f z \u010cR i z Polska. Na koncertech zazn\u011bla d\u00edla jako Te Deum M. A. Charpentiera a J. B. Lullyho (v evropsk\u00e9 premi\u00e9\u0159e v jednom ve\u010deru), p\u00edsn\u011b s loutnou anglick\u00e9 renesance, poslucha\u010d\u016fm byl v premi\u00e9\u0159e p\u0159edstaven nejnov\u011bj\u0161\u00ed projekt houslistky Gabriely Demeterov\u00e9 BEETHOVEN \u2013 Hudba a du\u0161e g\u00e9nia nebo si bylo mo\u017en\u00e9 vychutnat Klav\u00edrn\u00ed kvintet D. \u0160ostakovi\u010de \u010di vok\u00e1ln\u00ed hudbu 14. a 15. stolet\u00ed. Z um\u011blc\u016f se na festivalu p\u0159edstavila Musica Florea a Pra\u017esk\u00fd komorn\u00ed sbor, Dole\u017ealovo kvarteto, klav\u00edristka Brigitte Farner (SUI) a Nora \u0160kuta (SK), Ensemble Accento, tane\u010dn\u00ed soubor Hartig, houslistka Gabriela Demeterov\u00e1, herec Marian Roden, loutnista Brian Wright (UK), mezzosopranistka Jarmila Chaloupkov\u00e1 \u010di vok\u00e1ln\u00ed soubor Tiburtina Ensemble.\u00a0<\/p>

V dal\u0161\u00edch letech se po\u010det koncert\u016f stabilizoval a dosahoval po\u010dtu do 10.\u00a0 Konaly se ve m\u011bstech \u0160umperk, Jesen\u00edk, Krnov, Kr\u00e1l\u00edky, Rapot\u00edn, Lou\u010dn\u00e1 a Bludov. P\u0159iv\u00edtali jsme renomovan\u00e9 \u010desk\u00e9 i zahrani\u010dn\u00ed um\u011blce (za v\u0161echny jmenujme alespo\u0148 houslistku Gabrielu Demeterovou, soubor Ensemble 18+, here\u010dku Val\u00e9rii Zawadskou, vok\u00e1ln\u011b-instrument\u00e1ln\u00ed soubor Linha Singers, Pozna\u0148sk\u00fd chlapecky sbor z Polska, Moyzesovo kvarteto ze Slovenska, ma\u010farskou varhanici Katalin Mali, komorn\u00ed orchestr Barocco sempre giovane, cembalistku Editu Keglerovou ad.). V roce 2013 nav\u0161t\u00edvilo koncerty festivalu cca 1.300 poslucha\u010d\u016f a v roce 2014 cca 1.700.\u00a0<\/p>

V\u00a0roce 2015 zasahuje festival ji\u017e do 3 kraj\u016f v\u00a0\u010cR (Pardubick\u00fd, Moravskoslezsk\u00fd a Olomouck\u00fd) a nab\u00edz\u00ed koncerty a ojedin\u011bl\u00e9 hudebn\u00ed projekty ve m\u011bstech \u0160umperk, Jesen\u00edk, Krnov, Lou\u010dn\u00e1 nad Desnou, Rapot\u00edn, Bludov, Kr\u00e1l\u00edky.\u00a0 Poplatn\u00fd sv\u00e9mu jm\u00e9nu o\u017eivuje hudbou m\u00edsta se sakr\u00e1ln\u00ed histori\u00ed (kostely, kaple, pozemky historicky v\u00a0majetku c\u00edrkve nebo c\u00edrkevn\u00edch \u0159\u00e1d\u016f), ale tak\u00e9 m\u00edsta turisticky zaj\u00edmav\u00e1. St\u00e1v\u00e1 se tak jedn\u00edm z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch festival\u016f klasick\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 hudby v\u00a0Olomouck\u00e9m kraji s\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edm p\u0159esahem. Na koncertech vystoupili um\u011blci evropsk\u00e9ho v\u011bhlasu (Pavel \u0160porcl, Musica Florea, Komorn\u00ed filharmonie Pardubice, Dole\u017ealovo kvarteto, a dal\u0161\u00ed) a pro poslucha\u010de byly p\u0159ipraveny tematick\u00e9 koncerty mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 dramaturgie (historicky prvn\u00ed autentick\u00e9 proveden\u00ed barokn\u00ed opery v\u00a0\u0160umperku \u2013 G. Scarlatti: Armida, ve\u010der se symfoniemi F. Schuberta \u2013 Nedokon\u010den\u00e1 a L. van Beethovena Osudov\u00e1, sv\u011btov\u00e1 premi\u00e9ra Dvo\u0159\u00e1kovsk\u00e9ho projektu Dole\u017ealova kvarteta a here\u010dka val\u00e9rie Zawadsk\u00e9).\u00a0 Festival se st\u00e1v\u00e1 zaj\u00edmav\u00fdm artiklem festivalov\u00e9 turistiky, n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci koncert\u016f cestuj\u00ed z\u00a0cel\u00e9 republiky za sv\u00fdmi um\u011blci \u010di programy. 9 koncert\u016f v\u00a0tomto roce nav\u0161t\u00edvilo kolem 1.800 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f.<\/p>

V\u00a0roce 2016 prob\u011bhl jubilejn\u00ed 10. ro\u010dn\u00edk festivalu a op\u011bt s\u00a0mezin\u00e1rodn\u00edm obsazen\u00edm. Patronkou festivalu se stala jedna z\u00a0nejlep\u0161\u00edch harfistek sv\u011bta Jana Bou\u0161kov\u00e1 a festivalov\u00e1 m\u00edsta jsme roz\u0161\u00ed\u0159ili o dal\u0161\u00ed zaj\u00edmav\u00e1 m\u00edsta – nap\u0159\u00edklad z\u00e1mek Velk\u00e9 Losiny. Zahajovac\u00ed koncert jubilejn\u00edho 10. ro\u010dn\u00edku festivalu byl ve znamen\u00ed opery, pozv\u00e1n\u00ed p\u0159ijala \u010desk\u00e1 opern\u00ed diva Eva Urbanov\u00e1. S\u00a0mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm ohlasem se setkaly koncerty houslov\u00e9ho virtuoza Pavla \u0160porcla, jak jeho s\u00f3lov\u00e9 koncerty v\u00a0Karlov\u011b Stud\u00e1nce a Kr\u00e1l\u00edk\u00e1ch, tak p\u0159edev\u0161\u00edm projekt \u201eGypsy fire\u201c na n\u00e1dvo\u0159\u00ed z\u00e1mku ve\u00a0Velk\u00fdch Losin\u00e1ch. Zahrani\u010dn\u00ed host\u00e9 z\u00a0Polska Poznan Boys Choir provedli za spolupr\u00e1ce Festivalov\u00e9ho orchestru pod veden\u00edm dirigenta Pavla Trojana v\u00a0Krnov\u011b Requiem W. A. Mozarta a jejich celove\u010dern\u00ed koncert si bylo mo\u017en\u00e9 vychutnat v\u00a0\u0160umperku. Kytarista \u0160t\u011bp\u00e1n Rak vyprodal kongresov\u00fd s\u00e1l PLL v\u00a0Jesen\u00edku a harfistce Jan\u011b Bou\u0161kov\u00e9 pat\u0159ily ve\u010dery na p\u016fvabn\u00fdch m\u00edstech v\u00a0z\u00e1meck\u00e9 oran\u017eerii v\u00a0Lou\u010dn\u00e9 nad Desnou a na z\u00e1mku v\u00a0Bludov\u011b. Z\u00e1v\u011br festivalu pat\u0159il Komorn\u00ed filharmonii Pardubice a barytonistovi Danielu Kl\u00e1nsk\u00e9mu, kte\u0159\u00ed se prezentovali na koncert\u011b v\u011bnovan\u00e9m d\u00edlu G. Rossiniho a W. A. Mozarta. Po\u010det n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f v\u0161ech koncert\u016f p\u0159ekro\u010dil magickou hranici 2.000.<\/p>

V\u00a0roce 2017 byl poprv\u00e9 po\u0159\u00e1d\u00e1n koncert v\u00a0Ru\u010dn\u00ed pap\u00edrn\u011b Velk\u00e9 Losiny, kter\u00e1 se tak stala dal\u0161\u00edm m\u00edstem koncert\u016f. Tento rok byl zam\u011b\u0159en p\u0159edev\u0161\u00edm na hudbu komorn\u00ed, a to i z\u00a0finan\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f (odchod gener\u00e1ln\u00edho partnera). Koncert\u016f se konalo 10 a magick\u00e1 hranice 2.000 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f poko\u0159ena nebyla. Nicm\u00e9n\u011b vysok\u00e1 dramaturgick\u00e1 \u00farove\u0148 festivalu nez\u016fstala v\u00a0pozad\u00ed. V\u00a0\u0160umperku vystoupil vok\u00e1ln\u00ed kvintet Ensemble Frizzante se sv\u00fdm projektem J. S. Bach \u2013 nev\u0161edn\u00ed spojen\u00ed (ve spolupr\u00e1ci s\u00a0varhan\u00edkem a houslistou), smy\u010dcov\u00e9 Dole\u017ealovo kvarteto s\u00a0here\u010dkou Val\u00e9ri\u00ed Zawadskou p\u0159edstavilo ve\u010der s\u00a0hudbou a korespondenc\u00ed A. Dvo\u0159\u00e1ka, p\u0159iv\u00edtali jsme cembalov\u00e9 duo, prostor dostalo tak\u00e9 hudebn\u00ed ml\u00e1d\u00ed v\u00a0osob\u011b klav\u00edristy Maty\u00e1\u0161e Nov\u00e1ka, fl\u00e9tnista Ji\u0159\u00ed Stiv\u00edn vystoupil na sv\u00e9m recit\u00e1lu v\u00a0Rapot\u00edn\u011b, zahrani\u010dn\u00ed host\u00e9 Neues Barocktrio Berlin p\u0159edstvili hudebn\u00ed bitvu evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, patronka festivalu harfistka Jana Bou\u0161kov\u00e1 vystoupila na koncert\u011b v\u00a0Jesen\u00edku a na z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m koncert\u011b v\u00a0\u0160umperku. Ten byl v\u011bnov\u00e1n 250. let\u016fm od \u00famrt\u00ed G. P. Telemanna a mj. Bou\u0161kov\u00e9 vystoupil na festivalu violista R. Jank\u016f a soubor Barocco sempregiovane.<\/p>

Festival se v\u00a0roce 2018 roz\u0161\u00ed\u0159il zat\u00edm nejv\u00edce ve sv\u00e9 historii. V\u00a017 dnech nab\u00eddnul 15 koncert\u016f na 13 m\u00edstech. Nab\u00eddl koncerty nejen v\u00a0Olomouck\u00e9m kraji (\u0160umperk, Jesen\u00edk, Rapot\u00edn, Velk\u00e9 Losiny, Bludov, Konice, Ra\u010d\u00ed \u00dadol\u00ed u Javorn\u00edku, Mar\u0161\u00edkov, Lou\u010dn\u00e1 nad Desnou, \u0160ternberk), ale tak\u00e9 v Moravskoslezsk\u00e9m kraji (Brunt\u00e1l, Krnov, Karlova Stud\u00e1nka) a v\u00a0Pardubick\u00e9m kraji (Kr\u00e1l\u00edky). Pozv\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dinkovat p\u0159ijali harfistka a tak\u00e9 patronka festivalu Jana Bou\u0161kov\u00e1, fl\u00e9tnista Ji\u0159\u00ed Stiv\u00edn, vok\u00e1ln\u00ed kvintet Ensemble Frizzante, here\u010dka Vanda Hybnerov\u00e1, geni\u00e1ln\u00ed mlad\u00fd \u010desk\u00fd klav\u00edrista Maty\u00e1\u0161 Nov\u00e1k, opern\u00ed diva Eva Urbanov\u00e1, houslov\u00fd virtu\u00f3z Jaroslav Sv\u011bcen\u00fd nebo zp\u011bva\u010dka B\u00e1ra Basikov\u00e1.\u00a0 D\u00e1le jsme p\u0159iv\u00edtali nap\u0159. Komorn\u00ed filharmonii Pardubice, Ensemble Lucis \u010di jeden z\u00a0nejlep\u0161\u00edch soubor\u016f zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se barokn\u00ed interpretac\u00ed Musica Florea. Poslucha\u010d\u016fm byly nab\u00eddnuty jedine\u010dn\u00e9 um\u011bleck\u00e9 z\u00e1\u017eitky p\u0159i proveden\u00ed d\u011bl, kter\u00e1 v\u00a0tomto regionu pravideln\u011b nezn\u00ed: Stabat mater Anton\u00edna Dvo\u0159\u00e1ka nebo \u010ctvero ro\u010dn\u00edch dob Antonia Vivaldiho. Tematick\u00e9 koncertn\u00ed ve\u010dery byly v\u011bnov\u00e1ny tak\u00e9 argentinsk\u00e9mu tangu, ope\u0159e Carmen a tanci flamenco nebo hudb\u011b obdob\u00ed baroka pod n\u00e1zvem Barokn\u00ed noc. Magick\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00e9 \u010d\u00edslo 2.000 bylo p\u0159ekon\u00e1no a celkem bylo v\u00a0tomto registrov\u00e1no kolem 2.300 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f.<\/p>

……<\/p>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t

\n\t\t\t\t
\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t

Prvn\u00ed ro\u010dn\u00edk festivalu se konal v roce 2007. P\u016fvodn\u00ed my\u0161lenka byla o\u017eivit festivalem letn\u00ed m\u011bs\u00edce, kdy se v m\u011bst\u011b \u0160umperku nekonala \u017e\u00e1dn\u00e1 akce z oblasti klasick\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 hudby. V t\u00e9 dob\u011b ji\u017e ve m\u011bst\u011b prob\u00edhal \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd projekt koncertn\u00ed sez\u00f3ny Klasika Viva, ale letn\u00ed m\u011bs\u00edce vynech\u00e1val. Dal\u0161\u00ed pohnutkou k zalo\u017een\u00ed festivalu bylo vyu\u017eit\u00ed zrenovovan\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho kostela v \u0160umperku a uv\u00e9st zde v \u017eivot hudebn\u00ed d\u00edla v\u011bt\u0161\u00edho rozsahu, kter\u00e1 v b\u011b\u017en\u00e9 koncertn\u00ed sez\u00f3n\u011b nem\u011bla \u0161anci na proveden\u00ed. V pl\u00e1nu byla p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b d\u00edla oratorn\u00ed a opern\u00ed, \u010di orchestr\u00e1ln\u00ed. V tomto roce nab\u00eddl festival 3 koncerty. Cembalov\u00fd „Koncert p\u0159i sv\u00ed\u010dk\u00e1ch“ netradi\u010dn\u011b sv\u00edtil pouze sv\u00ed\u010dkami a div\u00e1ci sed\u011bli v polo\u0161eru un\u00e1\u0161eni hudbou …<\/p>\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

O festivalu Festival Kl\u00e1\u0161tern\u00ed hudebn\u00ed slavnosti je mezin\u00e1rodn\u00ed hudebn\u00ed festival, kter\u00fd svou vysokou dramaturgickou a um\u011bleckou \u00farovn\u00ed zauj\u00edm\u00e1 m\u00edsto jednoho z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch a nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch hudebn\u00edch festival\u016f sou\u010dasnosti, na Morav\u011b se ji\u017e t\u00edmto superlativem m\u016f\u017ee v\u00a0dan\u00e9m obdob\u00ed pochlubit beze zbytku. Jak ji\u017e z\u00a0n\u00e1zvu vypl\u00fdv\u00e1, koncerty festival po\u0159\u00e1d\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0sakr\u00e1ln\u00edch stavb\u00e1ch nebo v\u00a0m\u00edstech, kter\u00e1 jsou s\u00a0c\u00edrkevn\u00edmi institucemi historicky […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":1,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"_acf_changed":false,"footnotes":""},"folder":[24],"class_list":["post-48","page","type-page","status-publish","hentry"],"acf":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/48","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=48"}],"version-history":[{"count":20,"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/48\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":21034,"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/48\/revisions\/21034"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=48"}],"wp:term":[{"taxonomy":"folder","embeddable":true,"href":"https:\/\/klasternihudebnislavnosti.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/folder?post=48"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}